Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová předložila návrh zásadní novely stavebního zákona, která výrazně omezuje práva občanů a mimo jiné posiluje postavení autorizovaných inspektorů [1]. Ti by měli nově získat dokonce i pravomoc umisťovat stavby a nahrazovat v tom stavební úřady [2]. Inspektoři pracují přímo pro investory a jsou jimi placeni, nejde o nezávislý státní úřad. Pravidla pro inspektory byla přitom zpřísněna sotva před třemi lety v reakci na skandál se záměrným zneužíváním jejich pravomocí a nezákonným certifikováním staveb [3]. Symbolem nezákonného jednání některých inspektorů se stalo certifikování stavby Bauhausu v Brně-Ivanovicích. Provedl jej inspektor Milan Teigiser, který ignoroval sousedy, územní plán i stavební zákon [4]. Stejný inspektor figuroval v několika dalších odstrašujících kauzách, třeba v plánovaných mrakodrapech v Praze na Pankráci, které kritizovalo UNESCO [5]. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní navrhuje, aby inspektoři mohli rozhodovat nejen o povolení stavby (nahradit stavební povolení), ale také již o jejím umístění (nahradit územní rozhodnutí stavebního úřadu). O umisťování staveb mohou nyní rozhodovat pouze stavební úřady. Návrh ministryně Šlechtové navíc umožňuje stejnou právní kličku, kterou někteří autorizovaní inspektoři používali v minulosti pro pokoutné vydání certifikátu bez vědomí sousedů a dotčené veřejnosti. Mimořádná kontrola samotného MMR odhalila porušování zákona u 6 z 12 inspektorů. Díra v zákoně byla v roce 2012 opravena a stavební úřady nyní musí formálně stvrzovat, že nedošlo k porušení práv subjektů dotčených stavbou. Návrh ministryně Šlechtové na územní řízení v režii inspektorů však žádnou takovou pojistku neobsahuje a ještě k tomu umožňuje vyřadit z připomínkování přímé sousedy plánované stavby [6]. Navíc v praxi jsou vlivy staveb dotčeni nejen přímí sousedi, ale větší okruh lidí. Je běžné, že přímým sousedem stavby bývá pouze stát, kraj či obec jako majitel silnice a rodinné domy za několik metrů širokou silnicí již nikoliv. Tato definice sousedů (jako vlastníků pozemků se společnou hranicí) v minulosti vedla k masivnímu obcházení zákona a proto tuto konstrukci Ústavní soud zrušil. Ministerstvo pro místní rozvoj tak ignoruje ústavně zaručená práva občanů. Územní řízení jsou přitom často ještě zásadnější než stavební, neboť primárně rozhodují o stavbě jako takové, o její velikosti a poloze a tedy i o jejím vlivu na okolí. Nejde tedy zdaleka jen o technické posouzení způsobilosti stavby, ale o zásadní rozhodnutí, které musí zvážit veřejný zájem i zájem investora. Novela sice pravomoc autorizovaného inspektora omezuje na tzv. zjednodušené územní řízení, ale i v jeho režimu lze umístit dokonce i hypermarket (!), pokud úřady neuloží posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Posuzování EIA u hypermarketů však v minulosti proběhlo jen výjimečně a u největších záměrů [7]. Nekontrolovatelný proces vydání certifikátu, kde určující je zájem inspektora stavbu povolit, také umožňuje pozměnit reálné parametry stavby oproti původní dokumentaci ověřené úřady. V kauze Bauhaus Brno-Ivanovice tak byl postaven mnohem větší obchod, než umožňuje územní plán a územní rozhodnutí – zjistila to studie zadaná městem Brnem [8]. Svým návrhem tedy jde ministryně Šlechtová přímo proti programovému prohlášení vlády, které uvádí: „Vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí …“ [9]. Milan Štefanec z NESEHNUTÍ řekl: „Obrovský hobbymarket Bauhaus postavený proti vůli občanů městské části Brno-Ivanovice, nezákonně vykácené stovky stromů v Brně-Líšni, mrakodrapy v Praze na Pankráci, proti kterým vystoupilo i UNESCO – to je jen několik málo příkladů toho, jak vypadala práce autorizovaných inspektorů předtím, než i oni byli donuceni respektovat zákony. Ministerský návrh nás vrací zpět do doby, kdy libovůle autorizovaného inspektora placeného investorem je nad zákonem, mocí obcí, soudů i občanů.“ Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Na ministerstvu pro místní rozvoj buď panuje kolektivní ztráta paměti, nebo chce ministryně Šlechtová otevřít další díru pro některé autorizované inspektory, kteří si v minulosti udělali byznys z porušování stavebního zákona. Každopádně je novela v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády, které přesně tohle omezení občanských práv výslovně vylučuje.“ Kontakty: Milan Štefanec, člen Rady NESEHNUTÍ, e-mail milan.stefanec@nesehnuti.cz Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, e-mail jiri.kozelouh@hnutiduha.cz Daniel Vondrouš, expert na politiku životního prostředí, e-mail daniel.vondrous@zelenykruh.cz Poznámky: [1] Autorizovaní inspektoři jsou soukromé osoby, které mají od Ministerstva pro místní rozvoj ČR „kulaté razítko“ na posuzování způsobilosti staveb. V případě, že úřady, sousedé a dotčená veřejnost neprojeví nesouhlas (inspektor je povinen se všemi záměr projednat) a stavba odpovídá všem předpisům a normám, vydá inspektor certifikát. Mezi inspektorem a stavebníkem (investorem) je klientský vztah a náklady spojené s vydáním certifikátu nese stavebník. Více informací zde: http://frankbold.org/poradna/kategorie/uzemni-stavebni-rizeni/rada/certifikaty-autorizovanych-inspektoru [2] Do § 95 se vkládá nový odstavec 4, který dává autorizovaným inspektorům pravomoc posoudit dokumentaci pro územní řízení a vydat certifikát. Pravomoc se týká pouze tzv. zjednodušeného územního řízení, které musí splňovat tato kritéria:
- a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
- b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
- c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů,
- d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
