Článek Milana Štefance pro Líšeňské noviny

Když se staví na Horníkově, lítají třísky V zářijovém čísle Líšeňských novin si čtenáři a čtenářky mohli přečíst vyjádření několika aktérů plánované výstavby domů, ubytoven a parkoviště na ul. Horníkova, kvůli které byl pokácen borovicový háj využívaný jako jedna z klidových a zelených zón líšeňského sídliště. V úvodním článku pan starosta Janištin za vedení obce sdělil, že by raději v dané lokalitě místo stavby viděl borovice. Dále ale vyjádřil svůj názor, že plánovaná výstavba je v souladu s územním plánem, že kvůli tomu, že stavební parcela je soukromým pozemkem, neměla obec možnost stavbě zabránit, že na stavbu existuje stavební povolení vydané v souladu se zákonem a že se tedy může na Horníkově ul. začít stavět. Zástupce investora stavby firmy QARY, s. r. o. pan Smutný pak v dalším článku nejdříve osočuje odpůrce svého počínání, aby v závěru pochválil svůj vlastní komerční projekt a zaspekuloval si o tom, že by na něj s pomocí pana starosty dokonce mohl dostat dotaci z veřejných zdrojů. Odhlédneme-li od těchto subjektivních názorů, přesvědčení, preferencí a zájmů a budeme-li se držet snadno ověřitelných faktů (rozsudek soudu, stanoviska státních orgánů a další související dokumenty lze najít např. na www.ekobrana.cz) týkajících se plánované výstavby na ul. Horníkova, zjistíme následující:  

1. Stavba není v souladu s Územním plánem města Brna, neboť její některé části jsou plánovány mimo stavební pozemky (určené primárně pro obchod a služby) a počítají se záborem ploch určených pro městskou zeleň. Právě argumentace sdružení NESEHNUTÍ, že stavba je v rozporu s územním plánem a ignorování tohoto faktu ze strany úřadů, byla pro Krajský soud v Brně důvodem, že dal žalobě NESEHNUTÍ za pravdu a pro nezákonnost zrušil platnost vydaného územního rozhodnutí na stavbu.

 

2. Kvůli stavbě byly nezákonně vykáceny čtyři stovky vzrostlých stromů. V době kdy investor neměl platné územní rozhodnutí na stavbu, úřady (líšeňský odbor územního rozvoje a výstavby a odbor životního prostředí brněnského magistrátu) v rozporu se zákonem povolily kácení stromů. To že jejich rozhodnutí bylo nezákonné, konstatovala ve svém nálezu i Česká inspekce životního prostředí, která na popud NESEHNUTÍ celý případ prošetřovala. Inspekce navíc zjistila, že firma QARY pokácela více stromů a na větší ploše, než měla ze strany úřadů povoleno a tedy že i ona postupovala protizákonně. Inspekce proto zakázala kácení zbylých čtyř bříz v lokalitě, oznámila že zahájí s firmou QARY řízení o uložení pokuty za její počínání. V současné době se také Krajský soud v Brně zabývá žalobami sdružení NESEHNUTÍ a Českého svazu ochránců přírody na jednání líšeňského úřadu a magistrátu.

 

3. Stavební povolení na stavbu obsahuje řadu závažných pochybení. Autorizovaný inspektor, který vydal stavební povolení na domy, ubytovny a parkoviště se dopustil několikerého porušení ustanovení stavebního zákona a správního řádu. Neprojednal plánovanou stavbu se zákonem určenými osobami, mezi které patří jak vlastníci sousedních pozemků, tak např. sdružení NESEHNUTÍ. Vydal souhlas se stavbou v době, když již byl zveřejněn rozsudek soudu, kterým byla zrušena platnost územního rozhodnutí bez něhož souhlas se stavbou nelze vydat. Vydal souhlas se zastavením i pozemku, na který nebylo vydáno územní rozhodnutí. Nezákonostmi stavebního povolení se v současné době na základě žaloby obyvatel ul. Horníkova a sdružení NESEHNUTÍ bude zabývat jak krajský soud, tak také ministerstvo pro místní rozvoj. Česká inspekce životního prostředí k věci vyslovila právní názor, že kdyby nyní (v době neplatného územního rozhodnutí) začal investor stavět, stavební úřad by musel zahájit řízení o odstranění stavby.

  Celý případ pokácených borovic na ul. Horníkova provázela v posledních letech celá řada neobvyklých situací. Hned na začátku líšeňský stavební úřad opominul (v rozporu se zákonem) o projektu informovat ekologická sdružení a ignoroval tehdejší stanovisko zástupců městské části Líšně. Přestože stavba neprošla zákonným procesem o posuzování vlivů na životní prostředí, stavebnímu úřadu tento nedostatek nevadil. Stejný úřad s odůvodněním že „...odpovědná pracovnice správního orgánu má řádnou dovolenou a klíče od skříně, kde je spis uložen má u sebe na dovolené“ (citace z úředního protokolu) bránil zástupcům ekologického sdružení seznámit se s dokumentací k plánovanému kácení stromů. Tento úřad také ignoroval rozsudek soudu a vydal i přesto souhlas s kácením stromů. Není tedy divu, že proti práci líšeňského stavebního úřadu se zvedl odpor veřejnosti a jeho počínání bude přezkoumávat nejenom soud, ale také nadřízené orgány. Více než 360 občanů se také protestním e-mailem obrátilo na náměstka primátora Martina Andera, který jim odpověděl že sdílí „…rozhořčení nad vzniklou situací, kdy byl v Líšni pokácen zdravý borovicový háj za právně nejasných okolností“ a že podniká „…kroky k tomu, aby celá věc byla důkladně prošetřena a veškerá možná pochybení byla odhalena, včetně následného vyvození osobní zodpovědnosti“. Zatímco však odpovědné úřady zjišťují k jakým všem nezákonnostem v celém případu došlo, investor stavby firma QARY dál pokračuje v realizaci svého záměru bez ohledu na zákony, přírodu i obyvatele Líšně. Nespokojené líšeňské občany v dopise na jedné straně nabádá k přestěhování a hrozí jim trestním stíháním za kritiku svých podnikatelských záměrů (text dopisu zástupců firmy QARY a NET Development s tímto obsahem ze dne 3. 7. 2009 má autor tohoto článku k dispozici stejně jako vedení líšeňské radnice), na druhé straně na svých webových stránkách již nyní nabízí prodej bytových domů v komplexu bytových domů a ubytoven plánovaných na ul. Horníkova a propaguje je libozvučným sloganem „Koncepce bytových domů vychází z podmínek místa, na které citlivě reaguje.“ O nelegálním zničení zeleně, ani o rozporu stavby s územním plánem, neplatností vydaných povolení na stavbu, či o řízení o pokutách pro stavitele se inzerát nezmiňuje. Komentáře k takovému jednání netřeba. Celý případ je navíc v řadě aspektech modelový. Je odstrašujícím příkladem ignorování zákonů úřady i podnikatelskými subjekty. Je ukázkou toho, jak vypadá přehlížení názorů dotčené veřejnosti. Je příkladem nadřazení partikulárních komerčních zájmů nad právo veřejnosti účastnit se demokratických rozhodovacích procesů. Je mementem varujícím před upřednostňováním finančních zisků nad ochranou přírody. Kauza pokácených borovic na ul. Horníkova zdaleka není u konce. Následující týdny a měsíce ukáží, jestli a jaký druh ponaučení si z ní vezmeme.    

Milan Štefanec Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ www.nesehnuti.cz

]]>