http://nesehnuti.cz/foto/2009/stromy/>_). Projekt výstavby počítá s vykácením borovic na celkové ploše 1 200 m2 a 4 ks bříz. Proti likvidaci zeleně se postavili místní občané a občanky, kteří posílali své nesouhlasné připomínky jak líšeňskému stavebnímu úřadu, tak apelovali na vedení radnice, aby realizaci projektu zabránilo. „/Vadilo nám, že stavební úřad o snaze zlikvidovat borovicový háj neinformoval nejen veřejnost, ale ani tehdejší vedení radnice/“, popisuje začátek kauzy Miroslav Doležel z Líšně. „/Stavební úřad zamítl připomínky občanů i radnice upozorňující na fakt, že plánované kácení stromů a výstavba je v rozporu nejen se zájmem občanů, ale i s řadou zákonů. A následně celý projekt povolil“,/ dodává Doležel žijící v sousedství plánované stavby. Stavební úřad navíc v začátku územního řízení porušil zákon tím, že neoznámil zahájení řízení občanskému sdružení NESEHNUTÍ ani toto sdružení neseznámil s některými součástmi dokumentace, přestože mu to zákon ukládá. Odvolání proti výstavbě podalo také tehdejší vedení líšeňské radnice, které iniciovalo i přezkoumání případu Jihomoravským krajským úřadem, který na začátku roku 2008 mj. konstatoval, že vydané souhlasné územní rozhodnutí je „/…nezákonné, neboť bylo vydáno v rozporu s ustanoveními stavebního zákona…jakož i v rozporu s ustanoveními správního řádu/“. Následnou právní bitvu, kdy se k případu vyjadřoval jednak krajský úřad, líšeňská radnice, sdružení NESEHNUTÍ i investor ukončilo Ministerstvo pro místní rozvoj. To sice uznalo, že v průběhu povolování stavby došlo k pochybením, ale dalo přednost ochraně „dobré víry“ investora v zákonnost a kladné územní rozhodnutí potvrdilo. Poslední instancí, která v dané situaci mohla ochránit práva občanů i dodržování zákonů při rozhodování líšeňského stavebního úřadu a Magistrátu města Brna, se tak stal soud, na který se obrátilo sdružení NESEHNUTÍ (text žaloby k dispozici _zde <http://aa.ecn.cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a63ce8985bb216ef/KS_zaloba_uzemko_Lisen_241007.doc>_). „/Žaloba byla podána zejména z důvodu nezákonných omezení procesních práv sdružení NESEHNUTÍ – nepřípustné omezení šíře námitek proti územnímu rozhodnutí, rozporu územního rozhodnutí s územním plánem a neprovedení ani zjišťovacího řízení EIA./“ říká právnička Sandra Podskalská z AK Šikola. V době, kdy celý případ zkoumal soud, bylo na žádost investora zahájeno další řízení, tentokráte přímo o povolení kácení stromů na ul. Horníkova. Přestože úřad informoval účastníky řízení (vč. NESEHNUTÍ a ČSOP Veronica), že k projektu se budou moci vyjádřit ve stanovené lhůtě po 12. 4., dne 25. 3. doručil sdružení NESEHNUTÍ dopis, že své připomínky musí podat nejpozději do 3. 4. (na prostudování dokumentace tak úřad vyčlenil pouhých 7 pracovních dní). Když se dne 27. 3. dostavil zástupce NESEHNUTÍ na stavební úřad, aby si prostudoval podklady k řízení, bylo mu sděleno (a je zaprotokolováno), že projektová dokumentace k případu mu nemůže být ukázána, neboť odpovědná „…/pracovnice má řádnou dovolenou a klíče od skříně, kde je spis uložen má u sebe na dovolené/“. Dne 30. 3. 2009 zveřejnil na svém webu Krajský soud v Brně _rozsudek <http://aa.ecn.cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a63ce8985bb216ef/ROZSUDEK_30Ca_291_2007_8.pdf>_, kterým zrušil pro vady řízení souhlasné stanovisko brněnského magistrátu k územnímu rozhodnutí. Přestože platné územní rozhodnutí je nezbytnou podmínkou pro další návazná řízení, vydal dne 15. 4. 2009 stavební úřad v Líšni souhlas s kácením dřevin kvůli stavbě, jejíž územní rozhodnutí není pravomocné. Zástupce investora také navštívil sdružení NESEHNUTÍ a přemlouval (marně) jeho zástupce, aby se vzdal práva na odvolání proti nezákonnému povolení kácení dřevin. „/Vývoj kauzy je doslova prošpikován nezákonnostmi ze strany líšeňského úřadu i brněnského magistrátu a zákulisními jednáními investora. Lze jen spekulovat o důvodech, proč úřad ve snaze vyjít vstříc soukromé firmě, opomíjí veřejný zájem, názor občanů i platné zákony/“, komentuje kauzu Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. „/Je s podivem, že úřednicím odboru územního a stavebního řízení magistrátu prochází u jejich nadřízených jedna prohraná žaloba za druhou. Nekvalita jejich práce nejen narušuje důvěru občanů v ochranu práva, ale na //nákladech soudního řízení //které magistrát musí za prohrané spory platit, stojí občany také nemalé peníze/“, dodává Štefanec, který takto upozorňuje na skutečnost, že soudy v poslední době pro nezákonnost zrušily řadu rozhodnutí magistrátu týkajících se ekologicky problematických staveb (Nákupní centrum Královo Pole, Kaufland Židenice, Hobby market Ivanovice, odsun vlakového nádraží). Další informace: Milan Štefanec, NESEHNUTÍ (605 239 579), Miroslav Doležel (723 885 150), Sandra Podskalská, právnička (775 154 082)]]>
